Praha-Saigon

Ruzyně

Po několika hodně plných dnech jsem se na Ruzyni, kolem osmé ráno 20.10. 2011, usadil do (zpožděného) letadla. Úsporně (až moc úsporně) zabaleno, nálada slušná. Po přestupu ve Frankfurtu (šest hodin tady uteklo jak nic) vylejzám přímo na Tan Son Nhat v Saigonu. Je kolem půl osmé ráno a už máme pěkných (a slizkých) 35°.

Ujímá se mě Nicolka (díky), procházíme přepážkou "crew and diplomatic", měním peníze a venku už je paní Dang Thi Tu a taxík, který mě odveze na univerzitu (Social Science and Humanities) do centra. Holky přiletí odpledne, mám volno. Chodím po okolních ulicích, přecházím silnice - jdu a přejdu na druhou stranu, ujdu dvěstě metrů a přejdu zas...
O přecházení jsem toho dost slyšel, ale je to pohoda (si koleduju, co?). Motorek plno, aut taky ... ale jsou fajn, člověk tam vleze a oni ho obtečou. Auta teda chodce berou míň, ale motorkáři si dávají pozor (asi se bojí, že by jim případný náraz ublížil).
Sedím na lavičce u univerzity ... sám jsem jenom tak 10 minut a od té doby se u mě točí studenti. Něco na mě asi prozrazuje, že mluvím anglicky. Chtějí si pokecat, cvičit.
Přijde čas, dojedeme pro holky a pak v šesti dospělých s nejmíň 50ti kufry a dalšími batohy jedeme (víc jak hodinu v normálním čtyřdveřovým sedanu) městem na kolej ...