Ráno vstáváme ve tři, abychom byli před bránou kolejí kolem čtvrté – to nás bude čekat (předem objednaný) taxík. Jasně. Po deseti hovorech s centrálou taxík nakonec dorazí jen s půlhodinovým zpožděním.
Jedna z procházek po Thu Duc districtu – okolí kolejí. Thu a Bin se o "rock lakes" zmínili - a že prý jsou to místa „very beatiful but also very dangerous“.
Tenhle výlet pro mě měl tři zásadní momenty. Zbytek bylo chození a ježdění busem/na motorce, o tom by se toho dalo napsat dost, ale to může udělat někdo jiný.
Kdo chce na Nui Ba Den, ten se tam dostane.
Od soboty se událo minimum věcí, které by stály za zmínku.
Vietnamem se prohnala studená fronta. V Hue jsou z toho „ochlazení“ záplavy (nevím jestli zase nebo ještě). Umřelo tam dost lidí, ale tady se o tom moc nemluví.
Když jsem psal minulý příspěvěk, už mi bylo zle. Vkládal jsem naděje do pořádného spánku a doufal, že ráno budu v pořádku. Nu, opak byl pravdou. Noc byla hrozná a ráno ještě horší.