Kdyby mi někdo před třemi lety, říkal věci, který jsem si později sám ošahal, musel bych se mu vysmát, že je rasista, xenofob a vůbec sráč. V době, kdy jsem připravoval první cestu do Vietnamu by mi to tak jednoznačně přišlo. Připadal jsem si otevřenej všemu, žil a myslel jsem tak, že lidi toho mají víc společnýho, že je víc věcí, který nás spojujou než těch, který mezi nás vrážej klín ...
