Asi není náhodou, že už nevím přesně, kdy to bylo a já stál před hospodou. Ne snad protože by mě to uvnitř nebavilo a sněhová břečka byla tím, na co by se mi koukat chtělo, když je pátek. Chtěl jsem k poslechu šelestu hoření i vloček padání. Jednoduché přání? A už i to byla chyba, v nádechu mi brání
zmražený city. I dneska. Sedím a poslouchám hukot krematoria pamětí hezkých časů a nezaujatého čití. Ale co? Chvěje se vzduch hlukem jejich bytí: dvojitý stigma, temný i teplí. Táhnou se sjetí, chápu. Příležitost kryptopokrytecky moralizovat později v hospodě, že venku jsem dělal chlapa s nastavenou tváří.
zmražený city. I dneska. Sedím a poslouchám hukot krematoria pamětí hezkých časů a nezaujatého čití. Ale co? Chvěje se vzduch hlukem jejich bytí: dvojitý stigma, temný i teplí. Táhnou se sjetí, chápu. Příležitost kryptopokrytecky moralizovat později v hospodě, že venku jsem dělal chlapa s nastavenou tváří.